Transformers - recenze
Transformers u nás asi nejsou až tak známý pojem, byť jako náctiletý, nebo možná ještě jen „-tiletý“ jsem o nich taky něco zaslechl a jako každou profláknutou hračku loudil po rodičích, dokud jsem si ji i v levnější tchaiwanské variantě nevydyndal:-) Pamatuju si ji dodnes – plastové letadlo ze dvou částí, kterému pořád odpadávala křídla a supersporťák, který dohromady s letadlem tvořil krásného robota, zhruba tak 2x vyšším než bývali igráčci, kteří proti němu v interpokojových kanape válkách neměli nejmenší šanci:-) Ovšem stejně jsem pořád záviděl kamarádovi Laďovi, že má opravdového kovového „transformera“ ve tvaru dodávky, který se pořád nerozpadá....
No a když se posunu časem o cca 15 let, pominu seriál, který u nás buďto neběžel, nebo jsem na něj už byl moc starý nebo moc liný vstávat kvůli němu o 7 hodině ranní v neděli, a film, animovaný, který jsem samozřejmě taky neviděl, tak tu máme rok 2007 a komerční megahit od Michaela Baye, který vám natrhne prdel! Nebo možná ušní bubínky, pokud budete sedět v kině se špatně seřízeným zvukem, jako já na „300: Bitva u Thermopyl“, kdy jsem měl pocit, že mi při každém SSSssss vrtají trpaslíčci v uchu navzájem zubní plomby po desítkách...
Abych se vrátil k tomu trhání... Útržkovitě, stručně a jasně vám tu rozepíšu, o co že v téhle akční božárně jde:-) Úvod je velice rychlý – je vám oznámeno, že existuje jistá Krychle, která umí tvořit světy, včetně toho, kde žili byli za devatero galaxiemi Transformeři. Krychle se během věků ztratila, shodou náhod jak na potvoru zrovna na naší matičce Zemi a je po ní celkem sháňka. Na jedné straně jsou hodní Autoboti v čele s charismatickým Optimusem Primem, na druhé straně stojí Megatron, na dlouhou dobu nezvěstný a krapet prmrzlý vůdce Decepticonů, který představuje vtělené automobilové zlo, vedle něhož je Tarrantinovo „Auto Zabiják“ neškodné jako golfové autíčko Tigera Woodse;-)
Do tohoto honu po „svatém grálu“ robotů se připlete jeden z hlavních hrdinů, sympatický Sam Witwicky (Shia LeBeouf), kterému někdo asi dal to příjmení za trest, jeho školní idol, sexy spolužačka Mikeila (Megan Foxová), která by teda mým idolem byla rozhodně taky, a krom těchto dvou hlavnějších postav tu máme ještě ministra obrany (Jon Voight), několik mariňáků, agentů, Samovy rodiče a stovky statistů:-).
Bez diskuze hlavním protagonistou filmu jsou do detailu vymodelovaní a rozpohybovaní roboti různých podob a velikostí a jejich „lidské“ varianty (auta, tahače, letadla, tanky a rádia). To co na plátně vyvádějí, je na jednu stranu úžásné, na druhou krapet nepřehledné – to byla pro mě jediná slabina filmu – kamera byla občas tak moc akční, roztřesená a mnohdy nevíte, co se děje a kdo koho mlátí a také při konečné bitce netušíte, kdo koho zabil/zničil.
Krom toho že film vyniká akcí, je mnohem vtipnější než většina komedií poslední doby. Je to zejména díky situacím vyplívajících z vlastností robotů a hlavní hrdina Sam, který hláškuje v typicky pubertálním stylu. Naprosto skvostná je například spolupráce Bumblebeeho (ono žluté Camaro) při pokusu o sbalení Mikeily pomocí vhodně hraných songů vystihujících momentální touhy a přání jak auta, tak Sama:-)
Popisovat to hlavní, a to akční scény, asi nemá smysl. Jsou naprosto efektně natočené a vymyšlené, ostatně jak už jsme od Baye zvyklí – výbuch střídá výbuch, vše je krásně barevné, všichni vypadají dobře a drsně, sem tam se můžeme kochat zpomaleným záběrem hrdiny v patřičně rambovské póze, či se sexy vystrčeným zadečkem v případě Mikeily. Lokace mění lokaci (poušť, letadlo, město, skládka, přehrada), moc se nekecá a když už, není to naškodu, aspoň se můžete nadechnout před další dechberoucí akční scénou:-)
Bohužel M.Bay trochu vykrádá i sám sebe, takže se neubráníte vzpomínkám na Armageddon (zpomalené záběry na přeživší hrdiny), Skálu (hudba a scény při přeletech stíhaček) či Den nezávislosti (předseda obrany s brokovnicí v ruce mi evokuje vzpomínky na prezidenta za kniplem stíhačky).
Takže kdybych to měl shrnout, pokud máte rádi akční filmy, které nemusejí mít logickou a do detailů promyšlenou zápletku, ale hlavně že se tam střílí, pěkně to vypadá a dobře to dopadne, rádi se díváte na sympatické lidi a roboty a máte smysl pro humor, rozhodně na to jděte! A jestli jste to nestihli do kina, tak si počkejte na DVD či HD-DVD (Blue-Ray prý nebude) a kochejte se v klidu domova... Ale pokud to berete se zábavou vážně, nenechte si ujít kino – přece jen – velké plátno je velké plátno;-)
Kecálek