Kecálkovy stránky

Dnes se nebudu zdržovat zbytečnými řečmi na úvod a stejně jako tento film, vás hned seznámím se třemi, z počátku bezejmennými, hlavními postavami příběhu, odehrávajícího se v Texasu roku 1980... Vítejte v zemi, která není pro starý...

S posledními slovy šerifa jsme svědky zatčení už na první pohled dosti zvláštního muže... Vodítkem, že nepůjde o žádného andílka, nám mohou být poslední slova šerifova monologu, kdy mluví o zkaženosti světa, jehož musí být součástí, stejně jako o cestě do pekel, kterou má každý vyvrhel předplacenou. O pár vteřin později již vidíme první vraždy a muž, říkejme mu zabiják, je nám potvrzen jako chladnokrevný,strach nahánějící psychopat, který už má zřejmě několik zasloužených pekelných permanentek v kapse (a rozhodně si z toho nedělá hlavu).
S třetím mužem, říkejme mu prozatím lovec, se seznamujeme uprostřed pouště na lovu vysoké, kdy svůj cíl pouze postřelí a následně stopuje. Krvavé stopy se kříží s jinými, které ho po chvíli dovedou na místo nepovedeného kšeftu s kupou heroinu, který skončil vyvražděním téměř všech zúčastněných. Pravděpodobně s vidinou snadno nabytých prachů vystopuje posledního z mafiánů, vezme peníze a zmizí. Až o probděné noci si uvědomí, že vzít prachy nebyl možná až tak dobrý nápad a vrátí se na místo masakru, kde se však vše ještě více zkomplikuje...

Toť hrubé nastínění děje jednoho z nejvychvalovanějších filmů poslední doby, filmu, který si z oscarového klání odnesl hned 4 sošky zlatavého plešatce - za nejlepší film, nejlepší režii a adaptovaný scénář (bratři Coenové) a nejlepší herce v hlavní roli (Javier Bardem). U mnoha lidí paradoxně film, oceněný akademiky, získá s Oscarem i punc určité nudnosti, příliš vážného braní sebe sama s očividným cílem na prvním místě zaujmout kritiky (např. nějakým poselstvím) a dalo by se říct, že obecné nekoukatelnosti běžným publikem. Sám o sobě můžu prozradit, že se řadím mezi tuto skupinu, pro které Oscar hned neznamená, že film musím vidět, právě naopak (pro mě typický byl v tomto např. Anglický pacient). Tentokrát ale stojí za to předsudky odhodit stranou a na film zajít.
Hlavním motivem filmu je souboj o peníze a holý život v podání dvou v podstatě stejně křiváckých postav, lovce a zabijáka, který bezmocně sleduje šerif, vždy o krok pomalejší a lehce dýchavičný a s přibývajícími mrtvolami znechucenější a rezignující na něco víc, než být pouhou součástí toho všeho. Nedá se říct, že by lovec Llewelyn Moss (Josh Brolin) byl vyloženě kladným hrdinou. Přesto mu pravděpodobně budete fandit. Krom neposkytnutí první pomoci raněnému snad ani neudělal nic nezákonného, prostě se jen ocitnul na první pohled ve správný moment na správném místě, což mu vyneslo kupu peněz - vše se zdálo ideální... bohužel skutečnost nebyla tak růžová a najatý zabiják Anton Chigurgh (Javier Bardem) v patách se nejeví jako dobrý bonus k dvěma milionům v Mossově kufru. Sledovat Chigurgha je opravdu zážitek - již od prvních scén nás přesvědčí o své zcela šílené povaze, chladnokrevnosti a sebevědomém pocitu dokonalosti. Při jeho sociopatických dialozích mrazí a je dost pravděpodobné, že scény s ním budete sledovat se zatajeným dechem, obávajíc se o zdraví kohokoliv, na koho narazí - a Anton se s tím příliš nepáře...
Celých 100 minut (ze 122) budete sledovat naprosto úžasnou naháněnou mezi Mossem a Chigurghem, lemovanou téměř desítkami mrtvých. Vraždí se tu jako by se nechumelilo, atmosféra bude hutná, váš dech zatajený, tělo ztuhlé napětím a budete si blaženě pokyvovat, jak to celé příjemně ubíhá (ale nečekejte žádné fofry) a stále se něco zajímavého děje - režie a scénář je vpravdě kvalitní. Kromě tří hlavních postav ještě v menších rolích uvidíte Carsona Wellse (Woody Harrelson), který suverénně spíše mluví, než sám koná, jako dalšího z najatých hledačů ztracených peněz a potenciálního soupeře Chigurgha, který zradil a jde po penězích na vlastní pěst. Menší roli v příběhu má také Mossova manželka, ukrývající se pro jistotu celý film u maminky v Dallasu. Přesto hraje v příběhu svoji roli.
Abych jen nechválil - musím upozornit na scenáristickou "kličku" cca 20 minut před koncem celého filmu, která na první pohled totálně změní vyznění celého filmu a působí dojmem, že do filmu nepatří - dokud se nad tím nezamyslíte (což se přiznám, že se mi v první moment opravdu nechtělo a s pochopením závěru mi pomohl kamarád rozborem přes icq - dík Honzo;-)). Zatímco celý film působí dojmem akčního thrilleru, posledních 20 minut se ocitneme v sentimentálně-filosofické rovině a hlavní roli převezme šerif Ed Bell - až později si uvědomíte, že tímto koncem je nám naznačeno, že celý děj a dosavadní hlavní hrdinové byli jen nepodstatnou ukázkou násilnosti a lhostejnosti dnešní doby, kdy mnoho lidí je schopných kvůli penězům udělat cokoliv...
Každopádně se mi tento způsob zakončení příběhu zdál poněkud nevhodným a zanechal ve mě rozporuplné pocity, kdy po skvěle odvedené většině filmu, které čistě subjektivně nechci nic vytknout, jsem čekal něco jiného... Místo toho jsem se dočkal melancholických a nostalgických rozhovorů a monologů, které mi prostě nedávaly smysl. Vím, že v tomto bodě se budu s mnohými z vás rozcházet, ale recenze byla, je a bude subjektivní... přesto dám s klidným svědomím 9/10 a když bude čas, rád se podívám na film znovu - byl to opravdu zážitek.
PS: perlička na závěr - ve filmu nehraje hudba. Vůbec.